.

Ukaž, co umíš - Prolog

8. března 2012 v 21:09 | Kisee |  Ukaž co umíš

Takže,
dlouho jsem otálela s uveřejněním prvního kousku mé vlastní tvorby. A nyní jsem se konečně odhodlala. Doufám, že vás prolog po počátečním nadšení z úryvků nezklame. Těším se na první ohlasy, podle nich uvidím, jestli povídku "Ukaž, co umíš" dál uveřejňovat, nebo ne..
Díky předem.
Kisee





Prolog




Pohled Cassie



Milovala jsem Vánoce. Zbožňovala jsem tu atmosféru. Světýlka, koledy, vánoční reklamy. Dokonce i fronty v obchodech. Ale nejvíc na Vánocích jsem milovala sníh. Ne pokaždé se zadařilo, občas jsme se sněhu nedočkali. Ale to nebyl letošní případ.

Celé město pokrývala sněhová přikrývka a silnice se leskly námrazou, když jsme se s rodiči jako každý rok vydali na trhy. Procházeli jsme davy lidí a zpívali koledy. U nejbližšího stánku jsme se setkali s přáteli a pokračovali v procházce. Byl to pohodový prosincový den. Dorazili jsme k obřímu stromečku a obdivovali jeho výzdobu. Najednou mě popadl podivný pocit. Připadalo mi, že se ochladilo a setmělo. Okolí potemnělo a naskočila mi husí kůže. A potom jsem zahlédla malou holčičku s kudrnatými blond vlásky. Holčička se prodírala skupinou koledníků a plakala. Na někoho volala, ale přes ruch ulice jsem nemohla zaslechnout ani slovo, pouze mě upoutalo jak horlivě pohybuje ústy a snaží se na sebe upozornit. Zrovna jsem začínala uvažovat o tom, proč si jí už dávno někdo nevšiml, když do všech vrážela a snažila se dovolat pozornosti. Už jsem se vydávala jejím směrem. Otočila jsem se na rodiče a chtěla vysvětlit, kam se chystám.

"Mami, jdu pomoct té malé vzadu.." otočila jsem se a chtěla na ni ukázat, ale zmizela do neznáma.


Pohled Chucka



Byl Štědrej den. Stál jsem tam jen tak, mezi těma všema lidma a čekal na konec proslovu. Matka měla zas takovou tu náladu potřebujeme-nutně-zviditelnit. Spoustu peněz "věnovala" charitě a teď si užívala pochval a obdivu. Nikdo z přítomných nechápal podstatu toho všeho. Nikoho by ani nenapadlo, že to ta světice jen předstírá pro reklamu už tak známé společnosti. A o co že to vlastně jde? O prestižní seznamku pro zbohatlé nezadané. Nebo "luxusní bordel," jak to nazývám za jejími zády. A nejen já. Tisíce normálních lidí se ji snaží už dlouho zničit a rozbourat její vysněný život. Život podle úspěšné krasavice Rosalie Vermont. Jak zrovna ji mohla napadnout seznamka jako předmět podnikání, když je sama tou největší poběhlicí? Ale dost kritiky. Jdeme si užít večírek.

Postávám si u fontány s čokoládou a rozhlížím se po tom neopracovaném materiálu. Nelákala mě ale ta "prestižní volná děvčata," se kterýma jsem běžně randil kvůli snaze udržet si doma klid. Matka mi je totiž neustále dohazovala. Mně se líbily spíš ty, které už svého prince ulovily. Zrovna jsem se k jedné takové vydal. "Zdravím, Caroline, jsi tu sama?" napadlo mě, jestli si Richard zase užívá kouzla mladičkých modelek někde v Evropě, jak to má ve zvyku.

"Chucku... kde ty ses tady vzal?" vyhrkla překvapeně. Asi vzpomínala na onu letní noc, kterou se mnou strávila. Nebo na naše poslední setkání, kde se mě snažila uplatit, abych si to nechal pro sebe.

Jako bych sám neměl peněz na rozhazování.

"Nevypadáš zrovna nadšeně, že mě vidíš. Čím to?" v pokračování mě zadržela Richardova ruka na mém rameni.

"Chucku! Tak dlouho jsme se neviděli," zdravil mě přehnaně nadšeně. Asi byl nervózní z mého rozhovoru s Caroline. Že by snad žárlil na svou věrnou ženušku? Ani omylem. Pouze by byl nerad, kdybych jí začal vyprávět o naší poslední návštěvě Alp. Přesněji o týdnu plném chlastu, hazardu a oněch již zmíněných modelek.
Byl to ale povedený páreček. Ale oddaný. Přesněji MNĚ oddaný. Těch, kteří mi dlužili laskavost, bylo mnoho. Samozřejmě o sobě vzájemně neměli ani ponětí.
Večírek byl v plném proudu a já postupně děsil svou přítomností další oblíbené "známé." Přišla však řada na můj proslov, který jsem měl jakožto tvář matčiny společnosti pronést. Vystoupal jsem na pódium a zhluboka se nadechl. Snad nikdo nepostřehne, že písmo na papíře s proslovem vůbec není moje. Na tyhle prkotiny nemám čas.

"Rád bych vás ještě jednou přivítal na velkolepém večírku mé milované matky," začal jsem jako vždycky. "Její láska k ostatním je až neuvěřitelná a já jsem poctěn tím, že mohu být jejím synem-" láska k ostatním? Vždyť každý ze zasvěcených organizátorů věděl, že peníze ve skutečnosti posílá na svůj účet ve Švýcarsku. Pokračovalo to pár dalšími blafy a já už se těšil, až dojdu k dojemnému závěru. "Rád bych této výjimečné dámě vyjádřil své díky. Spousta dětí v Africe tento velkorysý dár ocení a já bych dal všechno za to, abych mohl být u toho."

Pomalu jsem otíral slzy smíchu, když se ozval něčí křik a obrovská rána. Na podium se vřítil chlap v kabátě a spustil: "Ty malej parchante, já ti ukážu takovou Afriku, že se z toho posereš!"


Pohled Eyrové



Škoda, že se nemůžu vrátit do časů, kdy jsem sama byla studentkou. Žádné starosti s přijímáním. Žádné starosti s převýchovou a hlavně žádné starosti s uklidňováním vztahů mezi studenty. Dříve jsme bývali rozděleni do dvou kolejí. Ti dobří a ti špatní. Vlastně.. Ne, takhle se ty koleje nejmenovaly. Předstíralo se, že jsme děleni podle našich schopností. Jaká pitomost. Každý z nás měl přece jinou schopnost, tak jak si mohli vymyslet, že jsme děleni podle nich. A ještě větší hloupost byla, že tomu všichni věřili...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miss-Joy Miss-Joy | Web | 8. března 2012 v 21:16 | Reagovat

Kdyby jsi našla chvilku čas, tak mám prosbu u mě na blogu :) nikoho nenutím, je to jen čistě na tobě, zda chceš pomoct, či ne :) Díky za ochotu a přeji krásný zbytek MDŽ!! :))

2 Eámanë Eámanë | Web | 8. března 2012 v 21:20 | Reagovat

Super prolog, taky jsem začala s povídkou, ale nevím jestli ji zveřejnit :-D

3 Kisee Kisee | E-mail | 8. března 2012 v 21:22 | Reagovat

Díky:-) uveřejňuj, za zkoušku nic nedáš. Já taky jenom zkouším:-D

A Miss-Joy, jdu na to mrknout

4 Evča Evča | Web | 9. března 2012 v 8:52 | Reagovat

Máš to tady pěkný ;-)

5 Illyria Illyria | 9. března 2012 v 10:50 | Reagovat

Senzace. Tahle povídka mě hrozně zaujala. Prosím přidej další kapitolu.

6 Kisee Kisee | 9. března 2012 v 10:59 | Reagovat

Diky diky:-) dalsi kapitola bude podle komentaru:-) a ktery z pohledu zaujal nejvice? A pripomina vam nekdo nekoho?

7 Dia Dia | 9. března 2012 v 16:58 | Reagovat

Vyzera to zaujimavo rada by som si precitala aj dalsie kapitoly. :) Najviac ma zaujal asi pohlad Cassie a Eyrove :D

8 Effy Effy | Web | 9. března 2012 v 19:00 | Reagovat

Kisee nevim, proč se bojíš, je to moc hezký a těším se na pokračování :))

9 Kisee Kisee | 10. března 2012 v 19:12 | Reagovat

diky diky diky:-) pokracovani bude brzy..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama