.

Poslední zavytí - 7.kapitola

6. února 2012 v 18:57 | Lusyfika |  Poslední zavytí
Vzbudil mě hluk. Má víčka byla těžká. Dalo mi velkou práci je vůbec otevřít. Vnímala jsem jenom svůj dech a snažila si vzpomenout, co se stalo. Vstala jsem na všechny čtyři a zapotácela se. Myšlenky mi probíhaly hlavou tak zběsile, že mě začala bolet hlava.




Vzpomněla jsem si na Logana. Na jeho nádherné oříškové oči. Vzpomněla jsem si na všechno. Po chvilce se mi vzpamatoval zrak a já mohla konečně zaostřit. Kolem mě byly mříže. Tiše jsem zavrčela. Přesto, že jsem ztratila vědomí, jsem dokázala udržet svou vlčí podobu. Místnost, ve které jsem stála, byla temná a vlhká. Připomínala mi sklep. Kolem mě byly další klece s dalšími vlkodlaky. Kde to jsem? Ostatní vlkodlaci kňučeli a podobně jako já nechtěli být v této situaci lidmi. Uslyšela jsem kroky. Do sklepa vešel muž. Ucítila jsem tu hroznou temnou auru a poznala, s kým mám tu čest. Měl černé krátké vlasy a mohlo mu být tak kolem třiceti. Byl docela pohledný, ale to mě nezajímalo. Vyhledala jsem jeho oči. Byly černé jako noc a vyzařovala z nich krutost. Podíval se na mě a zlomyslně se usmál. Dostala jsem strach. Myslela jsem si, že se nebojím ničeho, ale bylo to tak strašné. Přibližoval se ke mně. V tuto chvíli bych dala cokoli za smrt. Jakmile byl Gerald u klece, stáhla jsem se na druhý konec, jen abych byla od něj co nejdál. To ho pobavilo.
,, Ahoj vlčice," řekl klidným hlasem. ,, Hodně jsem toho o tobě slyšel. Zabila jsi hodně lovců. Máš potenciál. Tvoje sklony k zabíjení jsou úchvatné."
Usmíval se nad svojí vlastní krutostí. Vydala jsem ze sebe slabé zavrčení. To ho pobavilo ještě víc.
,, Máš pravdu, už jsme se jednou potkali. Tehdy jsi utekla, ale tentokrát… jsem tě konečně dostihl." Vztáhl ruku ke kleci. Na prostředním prstu měl velký černý prsten. Vyhla jsem se jeho doteku.
Usmál se a řekl: ,, Jednou mi budeš věřit."
Pak vstal a odešel. Ostatní vlci si mě prohlíželi. Někteří se zájmem a někteří s odporem. Co se to tu kruci děje? Snažila jsem se přemýšlet, ale sedativa ze mě ještě zřejmě nevyprchala. Přemýšlela jsem o Geraldovi a Loganovi. Nenacházela jsem mezi nimi žádnou spojitost. Ledaže by byl Logan lovec. Ne, tomu nevěřím. Navíc lovci vlky zabíjejí a nevězní je v zatuchlém sklepě. Ach jo, měla jsem zůstat radši ve škole. Bylo by to pro mě mnohem lepší. Povzdechla jsem. Tak nějak jsem doufala, že uvidím Logana. Mohla bych se ho zeptat, co se tady děje. Ne, nemůžu se ukázat ve své lidské podobě. Ani za nic. Mám štěstí, že netrpím klaustrofóbií, protože jinak bych se v téhle malé kleci asi zbláznila. Uslyšela jsem kroky. Ke klecím přišli dva chlapi. Těžko říct, jestli lovci nebo lidé. Měli v ruce uspávací jehly a píchli je do srsti dvou vlkodlaků. Jeden byl šedomodrý s šedýma očima a druhý světlešedý s očima jantaru, jako mám já. Jakmile jim ti chlapi podali ty injekce, vlkodlaci usnuli. Překvapilo mě, že ani proti těm jehlám nebojovali. Nechali si to líbit. Uchopili vlky a šinuli si to s nimi někam pryč. Zaslechla jsem třísknutí dveřmi a pak bylo ticho. Ostatní nemluvili, nevrčeli ani se neměnili zpátky. Prostě dále odpočívali a nevnímali okolí. To je zlé. Nevím, kam ty vlky odvedli, ale ať je to kdekoliv, já tam rozhodně skončit nechci. Je na čase začít přemýšlet o útěku. Zatím jsem to však moc dobře neviděla. I kdybych se dostala s klece, tak za dveřmi sklepa pravděpodobně někdo hlídá a i kdybych zabila hlídače a dostala se ven, nevím ani kde jsem. Třeba už nejsem v Nizozemsku, co já vím. Dostala jsem hlad, to není dobré znamení. Musím se najíst. Nakrmí nás tu vůbec někdo? Měl by. Kdyby bylo jejich cílem nás zabít, tak by to udělali rovnou. Navíc ostatní vlci nejsou vychrtlí. Nezbývá mi nic jiného než čekat. Nesnáším tenhle pocit bezmoci.
Asi po hodině utrpení jsem zaslechla další kroky. Ohlédla jsem se a uviděla muže se žrádlem. Logana. Přemýšlela jsem. Mám se proměnit na člověka? Zamítla jsem to. Jestli s touhle situací má co dočinění, tak s ním ani mluvit nechci.
V ruce měl psí granule. Děla si snad legraci? Copak jsem nějaký pes? Každému vlkovi nasypal kus do misky. Nebylo nás tu moc, snad kolem deseti. Možná jedenáct. Pak přišel k mé kleci a já očekávala jídlo. Když jste zrovna vlk a máte hlad, ani granule nejsou špatné, i když urážející. Nasypal mi do misky taky trochu granulí.
,, Ahoj, vlčice," promluvil ,, Pamatuju si tě. Tehdy v lese, před rokem. Co jsi tam dělala?" Chvíli čekal. Třeba si myslel, že mu odpovím. Podívala jsem se mu do tváře. Už nebyla chladná, ale starostlivá.
,, Chápu. Vy vlkodlaci nemáte rádi, když někdo zná vaši lidskou podobu. To nevadí. Ještě před rokem jsem o vás neměl ani tušení, ani o tobě. Myslel jsem si, že jsi jen vlk, který se zatoulal do Montany, ale tys byla vlkodlak. Slyšel jsem toho o tobě hodně. Trochu mi připomínáš jednu dívku, se kterou jsem se před rokem setkal." Chvíli se zamyslel. Já se na něj dívala a snažila se tvářit vyrovnaně. Nemůže mě odhalit. Ještě ne. Podíval se na mě a malinko se zamračil.
,, Nemusíš předstírat, že mi nerozumíš. Já vím, že ano. Vím, že jsi na mě naštvaná, ale já tě musel zastavit. Zabíjela jsi lidi. Zajímalo by mě, proč."
Opět jsem mu neodpověděla. Když žádnou odpověď neuslyšel, zhluboka si povzdechl a odešel. Já zůstala sama v kleci s miskou granuli. Možná, že jen přeci jsem pes.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 lucia-night lucia-night | Web | 6. února 2012 v 19:10 | Reagovat

uzasna kapitola... dufam ze dalsia bude co najskor... tato poviedka sa mi paci cim dalej tym viac

2 síma síma | 7. února 2012 v 9:43 | Reagovat

supeer :) jenom to je mooc krátký :( díky a jen tak dál ;)

3 Lusyfika Lusyfika | 7. února 2012 v 10:10 | Reagovat

Děkuji :)

4 Terez :) Terez :) | 7. února 2012 v 16:48 | Reagovat

Úžasné! :)
Prosím, rychle další! :) :)

5 áňa áňa | 21. února 2012 v 19:18 | Reagovat

kdy bude další? :)

6 lucia-night lucia-night | Web | 22. února 2012 v 22:11 | Reagovat

prosíííím rýchlo ďalšiu.... už sa vážne nemožem dočkať :):)

7 Terez :) Terez :) | 23. února 2012 v 17:48 | Reagovat

Souhlasím, kdy bude prosím další? :) :P

8 lucia-night lucia-night | Web | 2. března 2012 v 23:03 | Reagovat

bude ešte pokračovanie? lebo mne sa veľmi páči táto poviedka a chcela by som aby pokračovala

9 Eva Eva | 3. března 2012 v 17:54 | Reagovat

Kdy bude další vážně píšeš skvěle byla by škoda kdyby si přestala :(( :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama