.

TVD Nový příběh - 7.Nebezpečné rande

15. ledna 2012 v 14:03 | Helga |  TVD Nový příběh

7.Nebezpečné rande





"Mmmm...Zatáhni ty závěsy Damone" Damon?Co vedle mě dělá Damon.Vyskočila jsem na nohy.To jsme neměla dělat."Au"chytla jsem se za hlavu.Začala jsem vzpomínat.No jasně já neměla ,kde spát.Lehla jsem si zpět."To všichni ještě spí?" prolomila jsem po chvilce hrobové ticho.Stejně už bych neusnula."Jop".Musím vstát. Zvedla jsem se a šourala se ven z pokoje.Šla jsme přímo do kuchyně.Uvařila jsem si čaj a sedla si na židli.Dívala jsem se z okna na padající sníh."Jdeš se projít?" houknul na mě Damon oblíkající si bundu.Oblékla jsme si věci ,které byli poházáne všude kolem na zemi.Vyšli jsem ven.Bylo to krásné.Bílé pláně rozprostírající kam oko dohlédne."Víš vlastně.Známe tvůj smutnej příběh o rodičích a tetě,ale nic víc o tobě nevíme"začal Damon."A co by jsi chtěl vědět?" "Proč ti neřekli,že jsi čarodějka nebo proč jsi sem přišla." "Kéž bych znala všechny odpovědi na otázky.Taky si říkám proč mi nic neřekli.Evidentně nechtěli,abych to věděla.A proč jsem sem přišla?Víš s tetou jsme nikdy nezůstali déle jak rok na stejném místě.A říkala mi,že by se sem ráda podívala.Musela jsem zmizet." "Takže ani nevíš odkud jsi?" "Vlastně ne.Ani nevím kde jsou pohřbení rodiče.A v rodném listu je napsané náhodné město v kterém jsem ani nebyla.Proházeli jsme se po bílé cestě."Slyšela jsem i váš příběh.Stefanův a tvůj.Miluješ Kathrin pořád?" "Ne. "odpověděl klidně."Nikdy jsem si nemyslela,že dostanu šanci cítit se takhle." "Jak?" "Dobře....jste všichni pro mě jako rodina,kterou jsem skoro neměla." Damon mě poslouchal a neměl ani žádné připomínky.Když jsem se vrátili domů všichni už se motali v kuchyni. "No kde jsem byli?"vyhrkla Elena ,jen co nás uviděla."Projít se" podívali se na nás jako"Cože"...Ignorovala jsem to."Hej Ann.Příště,až si budete půjčovat mojí postel.Mohli by jste mi to předem oznámit." "Mer .Promiň.Byli jsme trochu mimo.Moc se ti omlouvám." Hodila jsem na ní pohled "Jen aby.".Asi ve dvě se to úplně rozpustilo a já šla uklidit po těch dvou svůj pokoj." Nastal čas vrátit se do školy.Čekal nás měsíc plný písemek a zkoušení.Zvládli jsme ho.Tedy alespoň já jo.Měla jsem na pololetí vyznamenání.

V Grillu byl normální nudný den." Ahoj.Můžu tě někam pozvat?" zeptal se mě nádherný kluk.Měl světle hnědé vlasy a zelené oči."Jsem Tom ." "Já jsem Meredith."vykoktala jsem ze sebe. "V kolik končíš?" "Mmm...v půl osmé." "To je zachvilku.Můžu na tebe počkat Meredith?"Byl únor a já ještě nikdy na rande nebyla,alespoň né na pořádném."Jasně" zaculila jsem se.Procházeli jsem se v parku.Vyprávěl mi o tom,že se s rodiči přistěhovali zrovna minulý týden,ale rodiče pořád někam jezdí,takže je doma sám.Chvílemi se mi zdál neodbytný,ale byl tak milý.Doprovodil mě kousek k domů,dala jsem mu svoje číslo a on slíbil.že zavolá. "Eleno.Eleno.Musím ti něco říct." vběhla jsem k ní.Popsala jsem všechny detaily i Bonnie i Caroline. "Takže říkal,že zavolá?To je dobrý" usmívala se Caroline.Druhý den ve škole jsem si to s dobru náladou kráčela se sluchátkami v uších a vrazila do NĚJ."Jé moc se ti omlouvám:" sbírala jsem učebnice ze země." Vrazilo do mě štěstí" plácl Tom."Tak dnes po škole." dohodli jsem si schůzku.Měla jsem volno,takže celý den jsem měla volný.Byl začátek března.Schůzka se zdála být krátká,čas ubíhal rychle.Doma mě Damon zastavil větou "Kdes byla?" "Proč?" "Jen tak." Plán jak se z toho vykroutit - zdrhnout.Zbaběle jsem tedy utekla do pokoje.Neuběhl ani týden a ve škole mi Tom řekl "Rád bych poznal trochu tvé přátelé.Co takhle v sobotu u mě uspořádat párty ,klidně pro celou školu." zakoukala jsem se na něj "No když myslíš ,že je to dobrý nápad.Já jsem pro." A tak se taky stalo.Damon když jsem odcházeli se na nás uraženě koukal "Můžeš jít s námi." snažila jsem se být milá.On jen do sebe kopl další skleničku rumu."Fájn tak si nechoď" prohlásila jsem uraženě a vyrazila ze dveří.Celý Tomův dům,už byl plný lidí.Ty vrstevníky jsem znala jen matně podle obličejů."A tady jsi." vynořil se z davu podnapilý Tom. "Tady jsem." "Tak pojĎ dáš si se mnou skleničku." .Víte c o mi nevěřil,že do sebe minutu nedokážu lít něco, co obsahuje alkohol."Tak fájn připrav se." Ještě s nějakou holkou jsem se dohodla,že si dáme tedy závod.Kdo za minutu vypije víc panáků. "Jedna dva tři!"řval dav.Kopala jsem do sebe jednu skleničku za druhou."Už to je minuta ne? " optala jsem se skoro vyřízená."Ne " "Ses nějak sekl ne?" protestovala jsem,ale pila jsem tedy dál."Stop!" "Wau a vítězí Mer." "vi--vidíte já vám to íkala...já vám to říkala." Pletly se mi nohy pře sebe."Tak pojď" vedl mě Tom,"Tohle je můj pokoj.Posadila jsem se na postel a on mezitím zamkl.Proč to dělá?Měla jsem to tušil asi ,že?Nejdříve mě začal líbat ,a potom se na mě vrhl."Co to děláš?" snažila jsem se vykroutit z jeho rukou.Vytáhl z kapsy nůž "Musím to dokončit.".Panebože on mě chce zabít!"Pomoc...pomoc...!" křičela jsem zoufale.Kopla jsem mu do ruky a nůž mu z ruky vyklouzl.Klekl si na mě,držel na krk a za pusu.Bojovala jsem jako nikdy.Tolik adrenalinu mi v krvi ještě neproudilo.Když mi sundal ruku z úst mezi nádechy jsem křičela,jako o život.No ono mi o ten život opravdu šlo.Ale jak mě někdo může slyšet přes ten rámus a muziku puštěnou na plno?Zavřela jsme oči,když jsem uviděla,že ten nůž má znovu uchopený v ruce.Bodnul mě jednou do nohy.Slzy mi tekly proudem po tvářích.Nedalo mi to a otevřela jsem oči .vzala jsme lampičku z nočního stolku a praštila ho do hlavy.Po té jsem sebrala poslední síly ,co mi zbyli a pohotově se zvedla.Zamotala se mi trochu hlava,nicméně jsem to přehlížela a pokračovala dál k cestě ke dveřím po jedné noze.Otočila jsem klíčem, chytla jsem kliku a prudce otevřela dveře."Meredith!" zahlédli mě Stefan s Damone.Ani jsem nestihla odpovědět a Tm mě vtáhl dovnitř.Napřahoval na mě nůž,ale bodnout už nestihl,Stefan ho chytil pod krkem a přirazil ke zdi."Musím to dokončit!" opakoval s výrazem maniaka."Je pod nátlakem.Odveď jí odtud!" rozkázal Stefan.Zpracovávala jsem informace ,tak pomalu,že jsem si nevšimla,že se mnou Damon vyskočil oknem. "Damone hrozně to bolí." pípla jsem.Bez váhání si kousl do ruky a přinutil mě se napít.Vypila jsem opravdu maličko.Bolest se najednou zmírnila.To je poslední ,co si pamatuji.

Prudce jsem se posadila.Byl to jenom zlý sen.Ne nebyl to zlý sen.Všude jsem měla modřiny a nohu obvázanou.Dveře do mého pokoje byli otevřené.Prohlížela jsem si své modřiny a bála jsem se vstát z postele.Nakonec mi to nedalo,nýbrž jsem potřebovala na záchod.Když jsem se vrátila seděl na mé posteli Stefan "Jak ti je?" "Líp.Co se sním stalo?" "Byl ovlivněný.Zítra si nebude nejspíš pamatovat ani tebe ani co se stalo během posledních tří týdnů." "Ale kdo..?" "Já nevím " skočil mi do toho Stefan."Moc mě to mrzí.Hledali jsme tě ,a pak cítili tvojí krev a potom ses najednou vynořila z jeho pokoje." "Kde je Damon...Elena...a ostatní" rozpomněla jsem si najednou."Elena jela domů.Zítra přijede.Ostatní se taky vytratili domů a Damon zmizel,když jsem přišel.". Je na mě naštvaný. "Co to mám s nohou?" "Damon ti dal trochu svojí krve,ale ta nestačila zhojit všechno,takže tam máš šrám." Třeštila mi hlava a šla na mě znovu únava."Vyspi se! Ráno přijde Elena." ukončil náš rozhovor Stefan,když viděl ,že usínám. Usnula jsem rychle,ale nedokázala jsem zahnat chmurné myšlenky drající se mi do mozku.To mělo za následek to,že jsem se ráno probudila vynervovaná a rozlámaná,i když to bych byla i tak po té krušné noc.

Hodiny ukazovaly deset hodin.Zvedal jsem se a navlékal jsem si župan."Meredith.Meredith .Jak ti je?" vtrhla do pokoje Bonnie a za ní hned Elena s Caroline.Všechny mě sevřeli v objetí "Au.Holky to bolí." "Promiň." ustoupili ode mě. "Cítím se hrozně."řekla. "Holky není to vaše vina.Ale jsem tak ráda,že vás vidím." skoro jsem se rozplakala. "Ou.Ty víš jak tě máme rádi ." chlácholila mě Bonnie."Ano já vás taky.Jste moje rodina." Caroline mě opatrně objala a řekla"Co byste řekli na dnešní přespání u mě?Uděláme si dámskou jízdu.Řekneme ještě Jenně a Anně." "To zní dobře." odvětila Bonnie.Přikývla jsem na důkaz souhlasu."Dobře u mě v šest." vyběhla Caroline z pokoje s těmito slovy.Vešla jsem k Damonovi do pokoje a položila mu na stůl dárek.Před šestou jsme s Elenou jeli ke Caroline.Bonnie už tam měla auto a v domě svítili světla.Nemuseli jsme ani zvonit,jelikož když jme vystoupili ,tak ze dveří na nás vykukovali Bonnie s Caroline."Tak na co se koukneme?" dožadovala se Caroline odpovědi."Co se kouknout na ten nový film se Selenou Gomez - Monte Carlo?Já ho ještě neviděla." navrhla jsem."Dobře.".Sedli jsme si na pohovku a zažili se do děje filmu."Já mám hlad." prohlásila Bonnie po konci.Pohotově jsem se zvedli a zamířili si to do kuchyně.Na stole byly šest krabic od pizzy ,které poslíček v podobě Anny a Jenny v půlce filmu.Přivlastnili jsem si každá jednu a pustili se do jídla.Caroline nám při to stihla nalít ještě džus.Po jídle jsem si vzpomněla,že jsem si pro ně doma zapomněla dárek.Bylo to jen tak a mám i pro ostatní,ale jim jsem to chtěla dát dnes."Holky já na něco zapomněla.Musím pro to dojet." řekla jsem zbrkle."Můžu ti něco půjčit.Nemusíš nikam lítat." nabízela mi Caroline.Ale já trvala na tom,že prostě musím."Fajn odvezu tě."vzala do ruky klíčky Elena.Když jsme odcházeli stihla jsem na ně houknout "Vrátíme se brzy." V autě Elena pustila slabě rádio ."CO dneska vůbec dělá Stefan?" "Něco s Mattem....A taky Damon se dlouho neukázal." "Myslíš,že je to kvůli mě"musela jsem se zeptat."Nevím" přiznala Elena "Ale už si taky začínám dělat starosti kde by mohl být.".Když to řekla polkla jsem a cítila jsem vinu za Damonovo náhlé zmizení."Tak sebou hejbni." zaparkovala Elena auto před penzionem.Odemkla jsem a běžela po schodech,ale uchvátila mě bunda přehozená přes zábradlí schodiště.Damonova bunda!Teď jsem necítila vinu,ale vztek.On si jen tak odjede,nic neřekne a my budeme netrpělivě čekat ,kdy se mu zachce přijít domů.Rozeběhla jsem se nahoru a mířila si to né do mého,ale do jeho pokoje.Vycházelo z něj světlo.Snažila jsem se jít rychle,ale neslyšně.Prudce jsem vrazila do pokoje a vyvalila oči strachem.V posteli ležela dívka ,mohlo jí být maximálně o tři roky víc jak mě a Damon z ní vysával krev.Nedokázala jsem ani mrknout,nadechnout se či polknout.Jen jsem couvala.Potom se moje smysly vzpamatoval vběhla jsem do pokoje vzala to pro co jsem přišla a běžela pryč.V očích jsme měla strach a slzy."Jeď" posadila jsem si na místo spolujezdce.Ale Elena mě neposlouchala,dívala se na mě nechápavě "Co se stalo." "Nic jeď." Elena otevřela dveře a šla si nejspíš pro odpověď sama.Uběhly asi tři minuty a ze dveří vyběhla ona dívka pryč.Pohotově jsme vystoupila a zvědavé vykročila do penzionu. Damon se na mě zadíval pronikavým pohledem a zatvářil se jako "No jo no..tak stalo se...".Nechápu proč to dělá! Elena mě uchopila za ruku a odklopýtala se mnou do auta.Ani jedna z nás neprohodila ani jednu hlásku,až když jsem byli skoro u domu prolomila Elena ledové ticho "Nic se nestalo.Zapomeneme na to a budeme doufat,že už to nikdy neudělá,ale je to Damon." "Dobře"vysoukalo se ze mě.Můžu za to já?Za to co provedl? Ne určitě ne...proč bych za to asi tak mohla já.Začínala jsem si myslet ,že mám Damona ráda.Jsem hloupá."Kde jste byli tak dlouho?" vyvalila na nás Caroline "To je fuk!" zamluvila jsem to.Posadila jsem se na gauč mezi Annu a Bonnie Tak teď se budu bavit.Žádný Damon ani čáry máry."Tady pro vás něco mám" vytahovala jsem z taštičky zarámované fotografie.Každá byla stejná.Byl z vánoc.Vyfotili jsem se jako skupinka samospouští v obýváku.K čemuž jsem je dohnala já.Darovala jsem každé jednu a při tom sledovala úsměvy rýsující se na jejich rtech."Oh Mer to je úžasné." pravila uchváceně Jenna." Ano je to úžasné." potvrdila Anna. Po zbytek večer jsme si dělali nehty ,upravovali vlasy a povídali si o všech různých tématech.Bonnie po Caroline hodila polštář ,což jí Caroline okamžitě oplatila.Jenna po nich také mrštila jeden s úsměvem na rtech.Potom jsem se do toho nějak zapletla i já a bylo to.Mrskali jsem se polštáři "Hej " zakřičela jsem když mě zezadu bouchal Anna.Jak jsem se naskládali udýchaně na Carolininu postel.Byla už nejspíš půlnoc,tak jsem se rozhodli nachystat si spaní.Bonnie s Caroline a Elenou si ustlali v posteli.Anna s Jennou po obou stranách postele a já u nohou,tak že jsem měla hlavu u Jenniny.Pod sebou jsem měli každá karimatku a několik dek a měkký koberec.Unavené jsme zalehli a skoro ihned se ponořili do spánku.Ráno nás vzbudilo vyzvánění mobilního telefonu."Alaricku ?" zaslechla jsem Jenny hlas v bdělém stavu."To zní fajn.Kolik je?....Deset.No tak mě vyzvedni tak za hodinku.".Nedalo mi to,musela jsem vstát.Po necelé čtvrt hodině se k přípravě snídaně,kterou jsem chystali já a Jenna připojili i ostatní. Usrkávala jsem kafe a pomalu pojídala toasty s medem.Jenna s Annou se vypařili během té hodinky.Já s Elenou jsem se rozhodli zmizet hned po nich."Mějte se a díky." loučili jsem se při plížení ven.Domů jsem se těšila jedině díky posteli,až si do ní lehnu.Byl tam naštěstí jen Stefan.Dala jsem mu dárek a stejný jako holkám A Damonovi.Mimochodem jsem darovala i Tylerovi,Alarickovi,Mattovi a Jeremymu.Večer jsem zvědavě nakoukla do Damonova pokoje.Můj dárek pro něj ležel na zemi u stolu,proto si ho zřejmě nevšiml.Opatrně jsem vkročila dovnitř a chvíli váhala zda ho tu mám nechat nebo si ho vzít zpět.Nakonec jsem mu ho nechala na posteli a ztratila se ve svém pokoji.Nemohla jsme přestat myslet na to proč to dělá,proč to udělal?Nedokázala jsem si odpovědět.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama