.

4.Kapitola - Maturita

2. ledna 2012 v 11:13 | Peggy |  Konečně spolu
Taková akčnější kapitolka, co víc dodat..Prostě Rosina Maturita:))Je to zatím nejdelší kapitola ,co byla :D .. Prosím at to každý kdo ji čte okomentuje alespon smajlíkem :D .. Zajímá mě ,kolik lidí to čte :))




,,Rose, to je dost, že už jdeš!" stěžoval si Dimka nedočkavě.
,,No tak, soudruhu. Ženám to trvá vždycky dýl." stoupla jsem si na špičky a políbila ho na tvář. I tento nepatrný polibek ve mně vyvolával neskutečné jiskření a touhu po něm.,,Navíc, musela jsem Lisse říct , kde jsem dnes v noci spala." cítila jsem jak se mi krev hrnula do tváří,když jsme si vzpoměla na naší společnou noc.
,,Neříkej mi , že jsi jí to vykládala." prohlásil, jako bych byla naprostá puberťačka.
,,Musela jsem, když jsem dorazila, byla u mě v pokoji a seděla na ustlané posteli." stejně bych jí to asi řekla. Stále totiž nemohla překousnout, že jsem ji nezasvětila už dávno. Tak moc jsem chtěla. Ale nedokázala jsem to. Ani jsem o Dimitrijovi nemohla mluvit. Cítila jsme se provinile.
,,Tak pojď, začneme s tréninkem. Za týden maturuješ."

O týden později

A bylo to tady. Maturita.
Písemné testy už jsem měla za sebou a dopadly nečekaně skvěle, vzhledem k mé dlouhé nepřítomnosti v hodinách. Vůbec jsme si nevěřila. Nečekala jsem ,že je udělám.
Teď ještě praktické zkoušky. I přes mé zkušenosti se strigoji jsem cítila podivné křeče v žaludku. Sice jsem vyvázla vždy jen s lehkými zraněními, ale dopomohlo mi k tomu hlavně štěstí a zvláštní souhra náhod, která mi vždy přála. Tohle bude ale jiné. Všichni budou stát proti mně, aby ozkoušeli mé schopnosti.
Dhampýři a Morojové dělali maturitu zvlášt. Dhampýři se zabývali především bojem a Morojové politikou a společenskými událostmi. Bylo pro ně důležité vědět, jak se mají chovat a jak reagovat při různých událostech. My jsme jim při tom pouze dělali stín a ochranu, tudíž pro nás bylo zbytečné znát milion jazyků a pravidel chování. Královské selosti mi naháněly hrůzu. Jsou to neskuečně nudná setkání.
Na bojiště, kde se konaly zkoušky dhampýrů, jsme chodili po jednom. Brzy jsem měla jít na řadu. Mé netrpělivé čekání mi ukrátila matka, která se přijela podívat společně mým otcem Abem, kterého uvidím asi potřetí v životě. Opět při netradiční události. Ani jednoho bych tu nečekala. Nakonec je ale milé ,že tu jsou. Mám tu nějakou podporu.
,,Rose! Chci ti popřát štěstí," vběhla do stanu máma, která vypadala snad ještě nervózněji než já. Co kdybych jí náhodou udělala ostudu?
,,Oh, ty jsi tu ?" tázala jsem se překvapeně.
Nečekala jsme ,že přijde až do stanu.
,,Samozřejmě, přeci bych si to nenechala ujít. Budu tu, dokud nepůjdeš na řadu," povzbudivě se na mě usmála.
,,Tak to děkuju." Odpověděla jsem rozpačitě.
,,Máš trému? Doufám,že jsi včera cvičila."
,,Trému nemám . A včera jsme s Dimitrijem samozřejmě trénovali." Ubezpečila jsem jí a tak trochu i sebe, že jsem trénink nezanedbala a udělala vše abych byla dobře připravená.
,,Vy si tykáte?" podivila se máma.
,,No, však víš, na tituly si nepotrpím," snažila jsem se to úspěšně zamluvit.
Dimitrije jsem včera viděla naposledy. Dnes jsem ho v tom zmatku ještě nespatřila. Docela by mi to bodlo. Podpora od něj by byla skvělá. Chápu,že jakožto mého učitele, ho úmyslně nedávají k mým zkouškám. Ale přece jen jsem doufala, že se s ním setkám.
,,Rosemarie Hathawayová," zvolali mé jméno, což naznačovalo, že mám nastoupit. S mým svěřeným morojem. Byla to Jill z nižšího kampusu. Milá dívka a moje velká fanynka.

Máma mě naposledy obejmula a nechala jít.
Vydali jsme se s Jill do bojiště. Prostřednictvím Lissy jsem se uviděla. Kráčela jsem tam tak sebevědomě s jasnými cíly. Uspět. Vypadala jsem mnohem sebevědoměji, než jsem se cítila. Vypadala jsem přímo vražedně, jak jsem vykračovala vstříc osudu.

Čekaly mě všemožné překážky a hned tři strážci , kteří představovali strigoje. Byli dobří a dalo mi dost zabrat, abych svou svěřenku uchránila. Sápali se po ní a chtěli jí ,,zabít", ale ubránila jsem jí bez vážnějších problémů. Zdálo se mi to jako věčnost, ale jen co jsem ,,zabila posledního strigoje" za pomoci mostu, Jill vykřikla.
Zezadu k provizornímu mostu přiběhla má matka a snažila se ji popadnout. Seskočila jsem dolů a dostala Jill z dosahu. Máma byla dobrá, hodně dobrá. Asi jako Dimitrij. Dimitrij, který se zrovna blížil ze strany. No to si dělají prdel. Pomyslela jsem si. Musela jsem co nejrychleji zneškodnit svou matku. Povedlo se mi to ve chvíli, kdy se k nám Dimitrij dostal.
Páni. Porazila jsem mámu, pomyslela jsem si a potom se mi hlavou honily už jen bojové taktiky.
Teď teprve nastal pořádný boj. Mnohem delší, než ten se třemi strážci najednou. Byli jsme tak synchronizovaní. Tak vyrovnaní. Znali jsme své pohyby tak dobře, že bylo téměř nemožné ,,zabít se". Oba jsme těžce oddychovali vyčerpáním. Nemohl mě nechat vyhrát, nikomu to nemohl ulehčit, ale už to bylo neúnosné.

"Ať to někdo konečně zastaví," zaskučela jsem. Bylo to nekonečné. Udělala jsem další výpad a začali jsme se rvát na zemi.,,Proč ty? Nečekala jsem ,že tě na mě nasadí," vydala jsem ze sebe z posledních sil.
,,Nerozptyluj se."
,,Jak se nemám rozptylovat, když na mě ležíš," nahrnula se mu krev do tváří.
,,Fajn. Zabij mě," mrkl na mě a povolil.
,,Ne! Nechci ulehčení," procedila jsem skrz zuby. Cítila jsem se dotčená. Jak to vůbec mohl navrhnout, ve skutečném boji mě taky nikdo nenechá vyhrát, jen aby byl už konec.
,,Budeme tu do nekonečna," povzdechl si tvrdohlavě.
,,Tak ať, baví mě s tebou bojovat."

Vášnivě mu zajiskřilo v očích. Využila jsme toho, převalila ho na záda a naznačila cvičným kůlem jeho porážku.
Dav začal jásat a my jsme tam jen dál leželi a hleděli si do očí. Zahlédla jsem v nich hned několik emocí. Pýchu, štěstí, radost a lásku. Pomohl mi se zvedáním a gratuloval mi k úspěšnému zvládnutí zkoušky. Přišli i další ,,strigojové" a vrhali na mě obdivné pohledy. Až mě to dohnalo k slzám, jak jsem byla dojatá a mohu se přiznat ,že jsem na sebe byla i pyšná.
,,Nejdelší a nejlepší praktická zkouška. Rosemarie Hathawayová, která vydržela 45 minut a uspěla!" ozvalo se z reproduktoru kousek za mnou.
Páni! 45 minut? No to bude zítra na mých svalech pěkně znát, napadlo mě. Ale dál jsem to neřešila. Byla jsem sama na sebe pyšná. Porazila jsem 5 ,,strigojů". Úspěšně ochránila moroje i sebe. To znamená, že se mi bude dařit i chránit Lissu, o což jsem tak moc usilovala. Chtěla jsem pro ni toho nejlepšího strážce a to i se skutečností, že jsem to nemusela být zrovna já. Trápilo by mě to, těžko bych zvládala, kdybych s ní nemohla trávit celý život, ale byla jsem dost nesobecká na to, abych uznala, že její život je důležitější. A že si zaslouží toho nejlepšího ochránce. Což jsem nakonec díky bohu byla. Teď už jen čekat na konečný ortel.

Večer

,,Rose, byla jsi vážně skvělá," zopakovala Lissa už po několikáté a já skrze pouto poznala, že to myslí vážně. ,,Nejlepší ze všech."
,,Liss, nemusíš mi to pořád opakovat," trošku mě to uvádělo do rozpaků.
,,Musím přeci vychvalovat svojí budoucí skvělou strážkyni." Pomocí pouta jsem vycítila, jak rychle zahnala nějaké myšlenky. Něco přede mnou tajila, což mě znervózňovalo. "Měla jsi nejtěžší test ze všech. Museli nastavit laťku výš kvůli tvým dosavadním zkušenostem. A víš co? Obstála jsi," mrkla na mě. Přišlo mi trochu nefér, že jsem měla jinou obtížnost zkoušky, než ostatní.
,,Stejně nevím, proč to udělali. Ostatní měli maximálně tři strážce. Já jich měla pět a mezi nimi dva nejsilnější. Nechápu, jak proti mně mohli dát matku a Dimitrije," stěžovala jsem si. Nechtěla jsem něco extra. Být středem pozornosti už mě dávno nebere.
,,Každopádně to byla pěkná podívaná. Ty a Dimitrij při boji. Byli jste jako ničivé stroje. Chvílemi to vypadalo jako tanec."
S Lissou jsme se vydali na sešlost s ostatními. Bylo poměrně chladno. Po cestě jsem začala litovat ,že jsem si nevzala svetr. Měla jsem krásné tmavomodré šaty s odhalenými zády a velkým výstřihem. Vlasy jsme měla vyčesané nahoru, díky čemuž vynikla má tetování.
Když jsme vcházely do sálu, všichni utichli. Pocítila jsem z Lissy nervozitu a zaznamenala mnoho pohledů, které se na nás upřely. Ihned se k nám připojil Christian, aby doprovázel Liss. Ucítila jsem, jak ji uklidnilo, když se o něho mohla opřít. Přece jen kráčet po něčím boku bylo mnohem snadnější, než čelit všem těm pohledům sama.
Ještě ,že já jsem na to byla zvyklá.
Viděla jsem snad každého, kromě Dimitrije. Pátrala jsem po něm pohledem, avšak neúspěšně. Nevěřila jsem ,že by si to nechal ujít a na poslední chvíli on nechodí.
Liss a Christian se usadili na svá místa a já se přidala k Eddiemu a Masonovi.
,,Páni, vypadáš suprově, Rose," složil mi poklonu Mason.
,,Tobě oblek taky sekne," oplatila jsem s radostí.
,,Měla jsi bojovat v těhle šatech. Bylo by to mnohem zajímavější. Ne že by už tak nebylo, ale víš, co tím myslím," zamrkal na mě. ,,Byla si skvělá."
,,Děkuju. Škoda,že jsem neviděla já tebe." pronesla jsem docela smutně. Neviděla jsem ničí zkoušku. Byla jsem tak nervozní ,že jsme nebyla schopná v klidu sledovat jiné.
,,Slyšel jsem něco o zkouškách?" přidal se nadšeně Eddie.
,,Gratulace kámo." Plácnul si s Eddiem Mason.
,,Nápodobně." Odvětil Eddie a obrátil se ke mně. ,,Rose! Nejlepší zkouška jo?" zasmál se.
,,Promin ,že jsem ti to místo sebrala." Usmála jsem se na jednoho ze svých nejlepších přátel. Všichni jsme se zasmáli a pokračovali dál.
Konečně jsme dorazili k našim místům. Právě včas, Kirová zrovna přicházela k mikrofonu. A Dimitrij stále nikde.

Začala proslov o tom, jaká je to pro ni čest, že nás většina úspěšně odmaturovala. Čest, že u toho mohla být a další podobné řeči, které jsem vnímala jen napůl.
Potom ale uvedla královnu Taťánu.Přijela hlavně kvůli Lisse, aby se domluvily na její budoucnosti, jejím následném studiu a pobytu. Měla na sobě červenou róbu, která jí dodala vznešenost a nadřazenost.
Nesnáším jí. Napadla mě spousta různých manévrů, jak ji složit. Bohužel jsem je ale musela zahnat, byla přece královská a chtěla dopřát Lisse kvalitní vzdělání. Ale kdyby třeba aspoň uklouzla, vůbec bych se nezlobila.
Když jsem přestala uvažovat o nenávisti k Tatáně všimla jsem si Dimitrije stojícího poblíž.
Měl na sobě smoking a... Páni. Byl naprosto dokonalý. Naprosto k sežrání. Ihned jsme po něm zatoužila. Zaskočilo mě, že když Taťána odcházela, byl jako její stín. Proč jí proboha dělá strážce?! Nedokázala jsem se na něj ale zlobit. Vypadal totiž tak úžasně. Naše pohledy se střetly a bylo vidět, že uvažoval stejně jako já. Chtěli jsme totéž. Někam se vypařit.
Ale místo toho jsme museli vyčkat na konec obřadu. Volali nás postupně podle abecedy. Dostávali jsme výsledky a gratulace a ti, co uspěli, dostali své značky slibu. Některým dhampýrům už přiřadili moroje, kterému budou věrným stínem po zbytek života. Kirová ohlásila čtyři jména morojů a dhampýrů. Poslední jméno přišla říci sama královna Taťána. Bylo to moje jméno. Naprosto zaskočená a nervozní jsem vstala, přešla k ní a nervózně vyčkávala. Rozhlížela jsem se po mých přátelích ,kteří také napjatě čekali. Z Lissy najednou vyplulo vše, co přede mnou skrývala. Věděla to. Věděla, že už je rozhodnuto. Věděla, že jsem její novou strážkyní.
,,Princezno Vassiliso Dragomirová. Prosím i vás, abyste se k nám přidala."

Lissa byla trošku vyklepaná, ale přešla k nám s naprostou elegancí. Postavila se vedle mě, usmála se a chytila mě za ruku.
,,Rosemarie Hathawayová je od tohoto okamžiku oficiálně vaší strážkyní. Gratuluji. Slyšela jsem o vašich obdivuhodných praktických zkouškách a mohu říci, že lepší strážkyni Vasilissa dostat nemohla." Složila mi poklonu královna. Ohlédla jsem se po Dimitrijovi. Měl svůj kamenný výraz ,ale v očích mu hrálo pobavení. Jen mi pokýval na znamení ,že se mi to nezdá.
Zírala jsem na ní s otevřenou pusou a donutila se vykoktat prosté ,,D-děkuju."
Všichni nám zatleskali a my si odešly společně sednout. Budu chránit Lissu. Strávím se svojí nejlepší přítelkyní - sestrou - zbytek svého života. Nemohla jsem uvěřit tomu, že to konečně přišlo. Snily jsme o tom celou dobu, ale skutečnost, že se to splnilo, byla neuvěřitelná. Vehnala mi do očí slzy štěstí.
,,Rose ty pláčeš?" překvapeně se na mě podívala Lissa.
,,To je štěstím. O tomhle jsme vždycky snily." Objaly jsme se a usadily se na svá místa.
,,Nyní se můžete volně přemístit do velkého sálu, kde je připravena hostina a hudba," pronesla Kirová na závěr. Nebo spíš na začátek. Začátek skutečného života. Života, kde nás už nikdo nebude vodit za ručičku a neustále kontrolovat. Odteď je to jen a jen na nás.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 lena lena | 2. ledna 2012 v 11:40 | Reagovat

super, jako vždy:D

2 SuperCrazy7 SuperCrazy7 | Web | 2. ledna 2012 v 11:43 | Reagovat

moc pekne :-D

3 Hayley Hayley | Web | 2. ledna 2012 v 11:46 | Reagovat

dokonalá kapitola:))))

4 Dominika Dominika | E-mail | 2. ledna 2012 v 12:01 | Reagovat

Je to super :) ale chcelo by to dáky veľký zvrat nech sa to poriadne zamotá... :)

5 LussyNda LussyNda | Web | 2. ledna 2012 v 12:11 | Reagovat

suprova kapitolka :-)

6 Dominika Dominika | 2. ledna 2012 v 12:26 | Reagovat

a ešte taká malá pripomienka chýbajú mi tam Rosine hádky a jej vtipne poznámky :)

7 Kiki ;] Kiki ;] | 2. ledna 2012 v 12:33 | Reagovat

Skvělé-zase..;D

8 speak-to-you-fantasy speak-to-you-fantasy | 2. ledna 2012 v 12:47 | Reagovat

[4]: Je to teprve 4.kapitola .. Nechci tlačit na pilu a hned tam všechno cpát .. Nejdřív se chci dostat do jednoho bodu v klidu .. :-))

9 Rendy Rendy | 2. ledna 2012 v 12:53 | Reagovat

skvělá kapitolka :D rychle další

10 gigi gigi | 2. ledna 2012 v 13:13 | Reagovat

:D

11 Terez :) Terez :) | 2. ledna 2012 v 13:33 | Reagovat

Éj, skvělé ! :)
Dalšíí prosím ! :D

12 cassi-fanfantasy cassi-fanfantasy | 2. ledna 2012 v 13:52 | Reagovat

;-)

13 Lusyfika Lusyfika | 2. ledna 2012 v 15:19 | Reagovat

:)

14 TerushQaH TerushQaH | Web | 2. ledna 2012 v 15:41 | Reagovat

já to taky čtu =)

15 míša míša | 2. ledna 2012 v 16:47 | Reagovat

Je to super :) už se nemůžu dočkat,až nastane nějak zvrat..snad bude brzy :))

16 DasHka DasHka | 2. ledna 2012 v 18:18 | Reagovat

Skvělý jako vždy :)
Chtěla bych se zeptat, máte v plán překládat Bloodrose? (Smečka 3)

17 "Šefík" "Šefík" | 2. ledna 2012 v 18:51 | Reagovat

Jenom teď mě napadlo píšeš to od konce 3 dílu, jenomže Mason, byl mrtví už dřív ne? Jako nekecám ti do toho, ale tak to asi je ne??¨
Jinak moc pěkná povídka :D

18 speak-to-you-fantasy speak-to-you-fantasy | 2. ledna 2012 v 19:18 | Reagovat

[17]: Nechtěla jsem ho mrtvého a je to FF takže to nemusí být na chlup stejné s knížkou..at už se jedná o to co bylo ,nebo v jakém časovém pásmu to je :)) Pracuje vaše fantazie :)) ..

19 Paja Paja | 2. ledna 2012 v 19:25 | Reagovat

Tady tuhle FF čte asi každý :) Nádhera ..chci další :D

20 terushka terushka | 2. ledna 2012 v 21:24 | Reagovat

Tak já to teda rozhodně čtu! :D A měla jsem teda nakonec pravdu, že se nic nestane :DDDDD
Jinak suprová kapitola

21 lena lena | 2. ledna 2012 v 22:19 | Reagovat

to se snad ani nedá nečíst, je to naprosto super:D

22 Lunar Lunar | E-mail | Web | 2. ledna 2012 v 23:13 | Reagovat

Wow! Píšeš vážne ako spisovateľka!:* bude mať niečo Tatiana s Dimitrim? :D( len ma to tak napadlo:D)

23 Annie Annie | 2. ledna 2012 v 23:54 | Reagovat

Super :-)

24 Effy Effy | 3. ledna 2012 v 15:30 | Reagovat

:))

25 Janča Janča | 3. ledna 2012 v 18:40 | Reagovat

:)) super

26 Veronika Veronika | 3. ledna 2012 v 19:01 | Reagovat

[18]: Stejně jako byl mrtvý Maison, Rose nevěděla kdo je její otec, ale máš pravdu, je to jen o fantazii.

27 speak-to-you-fantasy speak-to-you-fantasy | 3. ledna 2012 v 19:23 | Reagovat

[26]: Přesně tak :)

28 Jets Jets | 3. ledna 2012 v 23:24 | Reagovat

super :)

29 "Šefík" "Šefík" | 4. ledna 2012 v 7:15 | Reagovat

[18]: Ok.....:D :D :D

30 viki viki | 4. ledna 2012 v 21:57 | Reagovat

Páni... přečetla jsem všechny doposud napsané díly a teda, musím ti říct, že píšeš naprosto úžasně ! Opravdu je to hodně, hodně dobré ! Těším se na pokračování

31 Kisee Kisee | E-mail | 4. ledna 2012 v 21:59 | Reagovat

Peggy je proste nejlepsi a nejuzasnejsi, ja to rikam furt:-) a ja jdu delat korekturu dalsiho kousku, hec hec, uvidim ho prvni:-D

32 viki viki | 4. ledna 2012 v 22:04 | Reagovat

[31]: mohu jen tiše závidět !

33 WolfátkoMonííí WolfátkoMonííí | 5. ledna 2012 v 14:16 | Reagovat

[16]:Taky by mě zajímalo....
Odpovíte prosím?

34 Peggy Peggy | 5. ledna 2012 v 18:20 | Reagovat

[33]: Zatím to neplánujeme :)

35 Dashka Dashka | 5. ledna 2012 v 18:26 | Reagovat

[34]: škoda...

36 Peggy Peggy | 5. ledna 2012 v 19:47 | Reagovat

[35]: Kisee dost rozhodila poslední událost s kritikou jejích překladů, takže jí to dost odradilo :)

37 DaShka DaShka | 5. ledna 2012 v 20:57 | Reagovat

[36]: ani se jí nedivím....mě by to taky odradilo...nevíš aspoň,kde by se to dalo stáhnout v originále? Nemůžu to najít...

38 Loulee Loulee | 6. ledna 2012 v 11:44 | Reagovat

[37]: Jo, taky by mě zajímalo, hledám jak divá, ale nemůžu to nikde najít :( Strašně moc bych chtěla překlad, nemůžete třeba udělat aspoň konkrz na překladatele? (na Bloodrose)

39 Peggy Peggy | 6. ledna 2012 v 11:45 | Reagovat

[38]: Domluvím se s Kisee a pokusíme se sehnat knihu...Nebo překladatele :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama