.

4. kapitola Succubus Blues

2. listopadu 2011 v 15:51 | speak-to-you.fantasy |  Succubus Blues
4. kapitola Succubus Blues




"Zabij mě, Dougu. Prostě mě zabij. Zachraň mě před mým utrpením."
Bez ohledu na mou nesmrtelnost, myslela jsem to vážně.
"Ježiši Kriste, co jsi mu řekla?" zamumlal Doug.
Postavili jsme se na stranu mimo publikum. Všechny židle se zaplnily. Měla jsem štěstí, že jsem byla s ostatními zaměstnanci v naší rezervované sekci. Perfektně jsme na Setha viděli, když četl z úryvek z The Glasgow Pact. Ne že bych chtěla, aby si mě všiml. Ve skutečnosti bych dávala přednost, kdybychom se už nikdy neviděli.
"No," řekla jsem Dougovi a přitom nespouštěla oči z Paige, abych neupoutala pozornost na naše šeptání, "nadávala jsem na jeho fanoušky a ztěžovala si, jak dlouho trvá, než vyjde nějaká jeho nová kniha."
Doug na mě zíral, bylo vidět, že tohle nečekal.
"Potom jsem mu řekla - i když jsem vlastně nevěděla, kdo to je - že bych byla Sethův otrok, kdyby mi dával předem výtisky jeho knih."
Víc jsem se o svém flirtování nezmínila. Panebože, jak jsem si představovala, že posiluji ego stydlivého chlapce! Bože. Seth by pravděpodobně mohl spát každou noc s jinou fanynkou, kdyby chtěl. Ale on nevypadal, že by byl takovýhle typ muže. Teď, když stál před publikem, prokazovala se na něm stejná nervozita, jako když se bavil se mnou. Trošku se uklidnil, když začal předčítat. Jeho hlas zvyšoval a zase zklidňoval s intenzitou jeho suchého humoru.
"Co to jsi za fanouška?" zeptal se Doug. "Ty jsi nevěděla, jak vypadal?"
"Na knihách nikdy nebyla jeho fotka! Kromě toho, myslela jsem, že je starší."
Teď jsem hádala, že je Sethovi kolem 35 let, trochu starší, než já vypadám v tomto těle. Byl rozhodně mladší, než jsem si ho představovala já - muže kolem 40 let.
"No můžeš se na to podívat z té lepší strany, Kincaidová. Úspěšně si splnila to, co jsi chtěla - určitě jsi na sebe upoutala jeho pozornost."
Potlačila jsem povzdychnutí a položila jsem si hlavu na Dougovo rameno.
Paige se na nás otočila a sjela nás varovným pohledem. Stejně jako vždycky, naše manažerka vypadala senzačně. Měla na sobě červený oblek, který se krásně hodil k její čokoládové pleti. Na jejím bříšku se už rýsovaly první známky těhotenství. Nemohla jsem si pomoci, ale pocítila jsem silný příval závisti.
Když nám poprvé oznámila její neplánované těhotenství, smála se tomu a řekla: "No víte, tyhle věci se prostě stanou."
Ale já jsem nikdy nevěděla, jak se to "prostě stane". Kdybych byla člověk, snažila bych se otěhotnět, místo toho, abych se nestala obětí lítostivých - i když ne tak dobrých - vtipů. Když se ze mě stala démonka, naprosto to zabilo šanci, že bych někdy mohla mít nějaké mateřství. V té tobě jsem si to neuvědomila. Vyměnila jsem to za věčné mládí a krásu. Něco za něco. Když žijete už několik století, přijmete věci, které můžete mít a které ne. Ale té myšlenky se zbavit nemůžete.
Výmluvně jsem se na Paige usmála a svoji pozornost jsem vrátila na Setha. Právě končil se čtením a na řadu přišly dotazy. Přesně, jak jsem očekávala, první otázky byly,"Kam chodíte na své nápady?, a "Budou Cady a O'Neiil někdy spolu?"
Předtím než odpověděl, věnoval mi rychlý pohled a já jsem se zděsila, když jsem si vzpomněla, jak jsem říkala, že být na jeho místě, tak bych se probodla kůlem. Otočil se zpátky k fanouškům a vážně odpověděl na první i druhou otázku.
Na vše ostatní odpověděl stručně, často s jemnou dávkou humoru. Nikdy neřekl víc, než musel. Vždy odpověděl pouze na otázku. Zástup lidí ho znervózňoval, což mě trochu zklamalo.
Když jsem zvážila, jak chytlavé a chytré jsou jeho knihy, očekávala bych, že bude stejně i hovořit. Chtěla jsem od něj slyšet sebevědomá slova a důvtip. Charisma, které by mohlo soupeřit i s tím mým. Předtím, když jsme se bavili, řekl pár dobrých vět, ale trvalo mu dlouho, než se otevřel. Ať už fanouškům anebo mně.
Samozřejmě, bylo nefér porovnávat nás dva. Neměl žádnou tajuplnou dovednost oslňovat druhé a ani neměl za sebou staletí trénování. Ale stejně. Nikdy jsem si nepředstavovala, že by byl takhle velký introvert schopný vytvořit mé oblíbené knihy. Nebylo to správné, ale cítila jsem to tak.
"Všechno v pořádku?" ozval se za námi hlas.
Ohlédla jsem se a spatřila Warrena, majitele obchodu a mého příležitostního milence.
"Všechno jde skvěle," řekla Paige se svým ostrých a schopným hlasem. "Přibližně za patnáct minut začne autogramiáda."
"Dobře."
Rychle si nás všechny změřil pohledem a potom se znovu podíval na mě. Nic neřekl, ale jak si mě takhle prohlížel, skoro jsem cítila, jak mě jeho ruce svlékají. Vždycky přišel za účelem sexu a já jsem se obvykle nebránila, pokud mi dodával - i když malou - svou životní energii. Jeho nízký charakter způsobil to, že jsem se za to ani necítila vinna.
Po skončení otázek jsme kontrolovali fanoušky, kteří se nemohli dočkat, až jim Seth jejich knihy podepíše. Chtěla jsem Dougovi pomoc, ale řekl mi, že to zvládne. Takže jsem stála trochu mimo a snažila jsem se vyhnout Sethova pohledu.
"Až to skončí, zajdi za mnou do mé kanceláře," zamumlal za mnou Warren. Teď stál blízko - vedle mě. Dnes měl na míru ušití šedý oblek, v kterém vypadal přesně jako obchodní magnát. Navzdory mému nenávistnému názoru na muže, kteří podvádí své ženy s o 30 let mladšími zaměstnankyněmi, stále mě upoutával jeho šarm a půvab. Ovšem po všem, co se dneska přihodila jsem se necítila na to, abych ležela s roztaženýma nohama na jeho pracovním stole.
"Nemůžu," odpověděla jsem a nespustila oči ze zástupu lidí, "mám potom práci."
"Nemáš. Není den na diskotéky."
"To ne," souhlasila jsem, "ale mám na práci něco jiného."
"A to je co?"
"Mám rande," zalhala jsem okamžitě.
"Nemáš."
"Ale mám."
"Ty nikdy s nikým na rande chodíš, tak to na mě nezkoušej. Jediné schůzky, které máš jsou se mnou, v mé kanceláři a většinou, když klečíš na kolenech." O krok se ke mně přiblížil, takže jsem mohla cítit jeho teplý dech. "Bože, Georgino. Jsi dneska zatraceně sexy. Chtěl bych tě hned teď. Máš vůbec představu, co mi děláš, když tě vidím v tomhle oblečení?."
"Co ti dělám? Nic ti nedělám. Tohle je ten přístup, který nutí ženy po celém světě, aby chodily zahaleny. Přináší to oběti."
Zasmál se. "Vzrušuješ mě, víš to? Máš pod tím kalhotky?"
"Kincaidová? Můžeš nám jít prosím tě pomoc?"
Otočila jsem se uviděla Douga se zamračeným pohledem ve tváři. Nevěděla jsem jestli chtěl mojí pomoc, ale teď viděl, jak se nade mnou Warren sklání. Kdo řekl, že ve světě není žádné rytířství? Doug byl jeden z mála, který věděl o tom, co se děje mezi mnou a Warrenem a neschvaloval to. Přesto jsem chtěla uniknout, i když už bylo pozdě, a tím trochu oddálit Warrenův chtíč. Vydala jsem se tedy na pomoc s prodejem knih.
Trvalo skoro dvě hodiny, než všichni zákazníci dostali svůj podpis a teď už zbývalo 15 minut do zavření obchodu. Seth vypadal unaveně, ale spokojeně. Můj žaludek se obrátil naruby, když Paige pokynula hlavou těm, kteří nepomáhali se zavíráním, aby přišli a seznámili se se Sethem.
Začala:"Tohle je Lloyd Warren, majitel obchodu. Doug Sato, asistent manažera. Bruce Newton, manažer kavárny a Georgina Kincaid - tu už ovšem znáš - další asistentka."
Seth mile pokynul hlavou a s každým si potřásl rukou. Když přišel ke mně, odvrátila jsem od něj oči a čekala jsem, že prostě odejde. Když to neudělal, zhrozila jsem se, že utrousí nějakou posměvačnou poznámku na to, co se stalo předtím. Místo to, jediné, co řekl bylo:"G.K."
Zamrkala jsem, "Co-cože?"
"G.K", zopakoval jakoby tyto písmena dávala nějaký smysl. Když viděl, že stále mám ten idiotně nechápavý pohled, pokynul hlavou na jeden propagační leták na dnešní událost. Bylo tam napsáno:

Pokud jste neslyšeli o Sethu Mortensenovi, pravděpodobně jste po dobu
osmi let nežili na této planetě. On je nejžhavější věc, která se kdy dostala
do knihkupectví a se svou tajemnou a současnou fikcí dělá ze svých
konkurentů pouze čmáranice v dětských obrázkových knihách. S jeho
několika celosvětovými bestsellery, proslulý pan Mortensen píše samostatné
romány a neustále pokračování v ohromně populární sérii knih Cady and O'Neill.
Kniha The Glasgow Pact pokračuje v dobrodružství těchto dvou neohrožených
vyšetřovatelích při jejich cestách - tentokrát do zahraničí. Pokračují v odhalení
archeologických záhadách a také v jejich zábavném, sexuálním škádlení, pro
které je všichni milujeme. Pánové, jestli dnes nemůžete najít své partnerky,
tak jsou tady s jejich výtiskem The Glasgow Pact a přejí si, ať jste stejně
lahodní jako O'Neill.

- G.K.

"Ty jsi G.K. Ty jsi napsala ten popis."
Podíval se na mě a očekával můj souhlas, ale já jsem nemohla mluvit, nemohla jsem ani potvrdit pitomým pokývnutím hlavy. Příliš jsem se bála. Po mé předchozí "nehodě", jsem se bála říct cokoli špatného.
Nakonec, zmatený mým mlčení, se zeptal nejistě, "Jsi spisovatelka? Je to vážně dobré."
"Ne."
"Aha." Uběhlo pár sekund ticha. "Hádám, že někdo napíše příběh a druhý tím příběhem žije."
Kousla jsem se do rtu, abych se vyhnula jakékoli odpovědi. Stále jsem hrála svou novou roli ledové královny za účelem rozptýlení mého předchozího flirtování.
Paige, nechápající konverzaci mezi mnou a Sethem, se pořád nevzdávala a řekla:"Georgina je jednou z tvých nejvěrnějších fanynek. Byla absolutně mimo, když zjistila, že sem přijedeš."
"Ano," přidal uličnicky Doug, "Je přímo otrokem tvých knih. Zeptej se jí, kolikrát četla The Glasgow Pact."
Zpražila jsem ho vražedným pohledem, ale Sethova pozornost se znovu soustředila na mě. Snaží se znovu vrátit naší předchozí konverzaci, pomyslela jsem si smutně. Nemohla jsem dovolit, aby se to stalo.
"Kolikrát?"
Polkla jsem a váha všech těch očí, co se na mě dívali mě donutila odpovědět. "Ani jednou. Ještě jsem to nedočetla." Léta trénování mi umožnilo vyslovit tato slova klidně a sebevědomě a také schovat to, jak mi je strašně nepříjemně.
Seth vypadal zmateně. A nejenom on; všichni se na mě dívali. A oprávněně. Jedině Doug věděl, v čem to vězí.
"Ani jednou?" zeptal se Warren se zamračeným pohledem, "není ta kniha venku už přes měsíc?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama