.

4. kapitola - 2. část

1. listopadu 2011 v 23:32 | Fiera |  Bloodlines
4. kapitola - 2. část






"Jsem Lee Donahue," řekl s nabízenou rukou. A zase znovu, Keith ji nestiskl, ale já ano a představila jsem nás.
Lee se podíval zpátky na čtveřici mezi mnou a Keithem, se zvědavostí v obličeji. "Alchymisté, že? Ještě jsem žádného z vás nepotkal. Ta tetování, lidi, co máte jsou překrásná," řekl a očima si prohlížel zlatou lilii na mé tváři. "Slyšel jsem o tom, co dakáží."
"Donahue?" zeptal se Keith. Díval se z Leeho na Clarence a zpátky: "Vy jste příbuzní?"
Lee se na Clarence schovívavě podíval. "Otec a syn."
Keith se zamračil: "Ale nežijete tu, že ne?" Byla jsem překvapená, že tohle, ze všech těch věcí ho přimělo k řeči. Možná se mu nelíbila mišlenka na to, že jeho informace byla chybná. Koneckonců byl Palm Springským Alchymistou a věřil, že Clarence je jediný Moroj v téhle oblasti.
"Ne pravidelně, ne," řekl Lee. "Chodím na vysokou v LA, ale můj rozvrh je tento semestr zkrácený. Tak chci zkusit s tátou strávit víc času."
Abe se podíval na Rose: "Vidíš to? To je zanícení." A ona protočila oči.
Keith vypadal jako by měl další otázky, ale Clarencova mysl byla zpět v rozhovoru. "Přísahal bych, že jsem ten zámek vyměnil."
"Fajn, můžu ti ho brzy vyměnit, jestli chceš," řekl Lee, "není to tak těžké."
"Myslím, že je to vpořádku," postavil se Clarence vrávoravě na nohy, "půjdu se na to podívat."
Lee k němu okamžitě přispěchal a omluvně se na nás podíval. "Musí to být hned teď?" Když to vypadalo, že musí, Lee řekl: "Půjdu s tebou." Měla jsem pocit, že Clarence často pronásledují takovéto chvilkové nápady a Lee k nim byl využíván.
Využila jsem absence Donahueů, abych získala nějaké odpovědi, kvůli kterým jsem umírala zvědavostí. Otočila jsem se k Jill. "Neměla jsi žádné problémy s tím se sem dostat, že ne? Žádné, ehm, incidenty?"
"Narazili jsme na několik disidentů než jsme opustili Dvůr," řekla Rose s nebezpečným tónem v hlase. "Nic, s čím bychom se nezvládli vypořádat. Zbytek byl klidný."
"A tak to zůstane," řekl Eddie věcně. Zkřížil si ruce na prsou. "Alespoň pokud s tím budu moct něco dělat."
Zmateně jsem na ně koukala. "Bylo mi řečeno, že tu s námi bude jeden dhampýr... rozhodli se poslat dva?"
"Rose se pozvala sama," řekl Abe, "jen aby ujistila zbytek z nás, že vám nic nechybí. Eddie je ten jeden, který se k vám připojí na Amberwoodu."
Rose se zamračila. "Já bych měla být ta, která zůstane. Já bych měla bý její spolubydlící. Nic proti, Sydney. Potřebujeme vás kvůli papírování, ale já jsem ta, která nakope prdel tomu, kdo bude Jill působit potíže."
Proti tomu jsem samozřejmě neměla žádné argumenty.
"Ne," řekla Jill, s překvapující silou. Naposledy, když jsem ji viděla byla tichá a váhavá, ale její oči nabyly divokosti při pomyšlení, že by byla Rosiným břemenem. "Musíš zůstat s Lissou a udržet ji v bezpečí. Já mám Eddieho. A kromě toho nikdo neví, že tu jsem. Nic dalšího se nestane."
Pohled do Rosených očí prozrazoval, že pochybuje. Taky jsem předpokládla, že není tak docela přesvědčená, že by někdo mohl Vasilisu nebo Jill ochránit tak dobře jako ona. To už kdeco vypovídalo, vzhledem k tomu, že mladá královna byla obklopena bodyguardy. Ale ani Rose nemohla být všude v jednu chvíli a musela si zvolit. Její slova vrátila mou pozornost zpátky k Jill.
"Co se stalo?" zeptala jsem se, "Bylas zraněna? Slyšeli jsme něco o útoku, ale nic potvrzeného."
V místnosti nastalo tíživé ticho. Všichni očekávali, že Keith a já se budeme cítit nepříjemně. Fajn, cítily jsme se nepříjemně, ale z jiného důvodu.
"Jsem v pohodě," řekla nakonec Jill, po pronikavém Rosině pohledu. "Ano, zaútočili na nás, ale nikdo nebyl zraněn. Tedy ne vážně. Právě jsme byli uprostřed královské večeře, když na nás zaútočil Moroj- jako atentátník. Udělali to tak, aby to vypadalo, že jdou po Lis- královně, ale místo toho šli po mně." Zaváhala, sklopila oči a nechala si spadnout do obličeje své dlouhé kudrnaté hnědé vlasy. "Byla jsem zachráněna, myslím, a strážci je chytili." Okolo Jill tu byla jakási energie nervozity, kterou jsem si pamatovala z dřívějška. Bylo to roztomilé a z ní to dělalo velmi plachého teenagera.
"Ale nemyslíme si, že to byli všichni. To je taky důvod proč zůstáváme mimo Dvůr," vysvětlil Eddie. I když svá slova směřoval ke mně a Keithovi, avšak vlna starostlivosti, kterou vyslal k Jill dávala všem jasně najevo, že tato dívka je pod jeho ochranou. "A nevíme, kde jsou v našich řadách zrádci. A než na to přijdeme, zůstaneme tady."
"Doufám, že ne na moc dlouho,"řekl Keith. Šlehla jsem po něm varovným pohledem a vypadalo to, že si uvědomil, že jeho poznámka mohla být vnímána jako hrubá. "Myslím, že tohle místo lidi, pro vás nebude zrovna dvakrát zábava se vším tím sluncem a tak."
"Je to bezpečné,"řekl Eddie, "a to se počítá."
Clarence a Lee se vrátili a už tu nebyly žádné zmínky o Jillině prostředí a útoku. Jediné co otec a syn věděli bylo, že Jill, Eddie a Adrian se jednodušše stali trnem v oku důležitému Moroji a byli tu v exilu. Ti dva Morojové nevěděli, kdo Jill opravdu je a věřili, že jí Alchymisté a Abeho vliv pomáhají. Byla to spletitá síť lží, ale nutných. I když jí Clarence dobrovolně nabídl exil, nemohli jsme u něj riskovat (nebo teď u Leeho) nechtěné prozrazení, že tu je královnina sestra.
Eddie se podíval na staršího Moroje. "Říkal jsi, žes nikdy neslyšel o žádném Strigoji v okolí, správně?"
Clarencovy oči se zdály na chvíly nepřítomné jak se zamyslel. "Ne...ale jou tu horší věci než Strigojové..."
"Tati, prosím. Tohle ne,"zasténal Lee.
Rose a Eddie byli okamžitě na nohou a bylo překvapivé, že nevytáhli zbraně. "O čem to mluvíte?"chtěla vědět Rose.
"Jaká jiná nebezpečí tu jsou?"zeptal se Eddie pevným hlasem.
Lee úplně zrudl: "Žádná... proboha. Jsou to jen výplody jeho fantazie, to je vše."
"Výplody?" zeptal se Clarence a zapíchl se pohledem do svého syna. "Byla smrt tvé sestřenice výplodem mé fantazie? Je fakt, že tyhle vlivné osoby na Dvoře nechaly Tamaru nepomstěnou, jen výplodem?"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama