.

10. kapitola Succubus Blues

2. listopadu 2011 v 16:09 | Kisee |  Succubus Blues
10. kapitola Succubus Blues




Ježíš. Na co jsem myslela? Měla jsem dnes jít do práce. A ještě k tomu za deset minut.
Neměla jsem čas na "skutečné" oblečení nebo make-up. S povzdechem jsem se přeměnila. Najednou se mi plášť začal přetvářet do šedých kalhot a slonovinové blůzy, vlasy a make-up jsem si udělala, tak aby vypadal jako vždy dokonale. Vyčistila jsem si zuby a nastříkala parfém.
Tohle je jediné co nemůže být falešné, a po provedení těchto úkolů, jsem popadla kabelku a vyrazil ven. Když jsem dosáhla svého cíle, zavolala na mě recepční.
"Mám něco pro tebe." Podala mi malý balíček. Stále jsem spěchala, a tak jsem ho rychle roztrhla a potlačila povzdech, co jsem našla. Dárek. Malování Kit, přečtěte si balíček. Položky: Vytvořte si vlastní mistrovské dílo! Obsahuje vše, co potřebujete, aby jste byl jako skutečný umělec! Mohla jsem vytvořit pouštní krajinu s obřím kaktusem na jedné straně a vyjícím kojotem na straně druhé. Orla, který vzlétl k nebi a strašidelně odtržené indiánské hlavy, které plavou v řece. Strašně stereotypní a kýčovité. Měla jsem ještě úsměv na tváři, když jsem se dostala k práci.

V mé kanceláři, jsem se posadila a na obrazovce se objevilo mé druhé ranní překvapení: další e-mail od Setha. Byl poslaný v 5 hodin ráno.

Georgino, před několika lety, při psaní Gods of Gold, jsem potkal ženu.
Nevím, jak je to u žen, ale u nás mužů to asi stejné není.
Ale pro mě je. Když potkám někoho, kdo mě přitahuje, tak se zastaví čas.
Planety se vyrovnají, a já přestanu dýchat.
Andělé sestoupí z nebe, šeptající sliby lásky a oddanosti, zatímco méně nebeské bytosti šeptají sliby zemitější. Myslím, že to je součástí bytí člověka.
Mimochodem, tohle bylo, to co se stalo s touto ženou.
Spadla mi z nebes a ze dne na den byla pryč a na velmi dlouhou dobu.
Některé dny jsme nebyli schopni se opustit na déle než 1. minutu, a o měsíc později, odjela bez jakékoliv zmínky. Musím se přiznat, že tento druh chování byla moje vina.
Během fáze, když jsem byl zapálený do mého psaní, bych neměl být schopen myslet nebo dělat cokoliv jiného,co nezahrnovalo můj román.
Věděl jsem, že jsem jí ublížil, věděl, že ona byla ten typ člověka, který se chtěl usadit a založit rodinu, žít klidný život. Ale já jsem nebyl tento druh člověka, ale líbila se mi myšlenka vždy mít někoho kolem sebe, někoho spolehlivého, kdo by mi mohl zavolat, když jsem si konečně udělal čas. Opravdu to k ní nebylo fér, nechat ji takhle trápit.
Měl jsem to skončit, už na začátku, ale byl jsem příliš sobecký a příliš pohodlný. Když jsem s ní mluvil po pár měsících, byla udivená nad tím kdo je na druhém konci telefonu.
Když pak přišla na smluvené místo, řekla mi, že potkám někoho jiného a nechce mě už nikdy vidět. Chci říct, že jsem byl šokován. Začal jsem se před ní plazit, říkal jsem jí jak moc jsem se o ní staral , jak nemůžeme zahodit, vše co jsme měli.
Vzala to všechno docela dobře, nejspíš uvažovala jak hystericky jsem zněl, ale nakonec uzavřela věci tím, že bych neměl očekávat, že bude čekat věčně. Ona měla svůj vlastní život. Ale důvod proč ti píšu je, že se musím omluvit za to, co se stalo dnes večer. Navzdory svému reptání, jsem opravdu měl v úmyslu se s tebou setkat.
Pár hodin před schůzkou jsem šel domů. Sedl jsem si a začal psát, plánoval jsem nad tím strávit jen hodinu. Dostal jsem se do toho tak, že jsem úplně na tebe zapomněl. Vůbec jsem neslyšel svůj telefon. Nebyl jsem si vědom ničeho jiného než dostat svůj příběh na papír (nebo respektive na obrazovku).

To, obávám se, je problém, který často mám. Stalo se to s mou ex, a bohužel se to stalo i s tebou. Málem jsem zapomněl na svatbu mého bratra. Světy a lidé z mě knížky jsou tak živí, že jsem ztratil pojem o skutečném světě. Někdy, když ublížím lidem se cítím strašně ale už to nejde vrátit zpět. Prosím pochop, jak je mi to líto. Když přemýšlím o Cady a O'Neilloví, rozhodl jsem se, že Cady nebyla ten typ člověka, který by věčně čekal na jednoho muže. Nyní, nechápej mě špatně: Nemyslím si, že Cady a moje ex-přítelkyně mají hodně společného. Cady se nechce usadit na předměstí a vybrat závěsy s O'Neillem. Ale ona je vášnivá žena, která miluje život a chce jej žít. Spousta lidí by byla rozrušená, aby ji mohla mít pro sebe.
Přiznejme si to: O'Neill jí bere za samozřejmost.. Seth.
PS-Mimochodem, koupil jsem byt. PPS-Jak jsem řekl, jsem muž. A spisovatel.

Seth měl vážně přítelkyni. Wow. To by mě nemělo překvapit. Přesto, že bylo těžké si představit introvertního Setha se zúčastnit všech společenských konverzací běžně požadovaných pro dlouhodobý vztah. A pak na straně druhé, jeho důvody. Co si tedy mám myslet? Jeho výbuch inspirace není žádná omluva pro to, co udělal. Ne, bezohledný to není to správné slovo pro něj.

Lepší slovo pro něj bylo rozptýlený. Uvažovala jsem, že když je tak rozptýlený, není to zas tak špatné. Protože, když ignoruje skutečný svět, tak mu to umožní dobře psát. Přemýšlela jsem o tom po zbytek dopoledne, můj hněv byl od noci stále ve mně. Kolem večera, přišel Warren.
"Ne," řekla jsem okamžitě a koukla se mu do očí. Nenáviděl jsem to, ale vždy mě děsivě přitahoval. "Mám hroznou náladu."
"Říkal jsem ti to, jsem příliš nemravný."
"Mám tě ráda nemravného." Succubus instinkt se ve mně probudil. Polkla jsem, a zlobila se nad mojí vlastní slabostí.
"Ale já jsem opravdu zaneprázdněná. Tam jsou věci, které musím ještě udělat ... "Moje omluva vyzněla nijak.
Došel ke mně, poklekl a dal mi ruku na stehno. Nosila jsem tenké, hedvábné kalhoty, a tak jsem cítila jeho prsty jak mě hladí. Po hladkém materiálu to bylo téměř více smyslné než na holé kůži. "Jaké bylo rande v noci?" Zamumlal, pohybujícími se ústy až k mému uchu a krku. Dala jsem ochotně hlavu na stranu i navzdory mému přesvědčení. Líbil se mi způsob, jakým otřel své rty a zuby o mou kůži. "Dobře."
"Měla jsi s ním něco?" "Ne. Spala jsem sama, bohužel. "
" Dobře." Warren rozepnul dva horní knoflíky z mé blůzy, a tím odhalil lem krajkové podprsenky. Konečky prstů zkoumal tvar jednoho z mých prsou. Pak rukou přejel k druhému prsu a začal si hrát s mou bradavkou. Zavřela jsem oči. Poté, co Hugh sepsal smlouvu s Martinem, jsem si nemyslela, že to budu potřebovat tak brzo. Přesto se ve mně hlad smísil s chtíčem.
"Ale nesmí to vědět Maria."
Maria byla Warrenová manželka. Stáhla jsem Warrena ke mně, a on odpověděl tím, že mě tlačil na stůl. Přestěhovala jsem mé ruce dolů a začala mu rozepínat kalhoty. Naklonila jsem se a sundala jsem si podprsenku. Warren se díval na má holá prsa a sklonil svá ústa k jedné z bradavek. Zaváhal. "Jsi si jistá, že to chceš?"
"Myslím, že jo."
Ozvalo se zaklepání na dveře, a Warren spěšně vyskočil ode mě pryč a vyhrnul si kalhoty.
"Do prdele."
I já jsem se vrátila do svého křesla. S očima upřenýma na dveře, jsem si rychle upravila halenku. Když jsme oba byli upraveni, zavolala jsem:
"Pojďte dál "Seth otevřel dveře. Kdybych si toho všimla později, má čelist by spadla až na zem "Ahoj," řekl Seth a díval se na mě a na Warrena.
"Nechtěl jsem rušit."
"Ne, ne, to je v pohodě," ujistil ho Warren. "
"Nic důležitého," dodala jsem. Warren mi daroval komický pohled.
"Aha," řekl Seth. "Přišel jsem se podívat, jestli nechceš zajít na oběd. Přečetla sis můj e mail? "
" Jo, četla jsem ho. Díky. "
Usmála jsem se na něj a doufala, že tiše sdělím, že vše je odpuštěno. Bylo srdcervoucí vidět v jeho tváři ustaraný pohled. Bylo to pro mě horší než mé bolavé ego ze včerejší noci.
"Výborný nápad," zaburácel Warren.

"Pojďme si dát něco k obědu. Georgino můžu se s tebou ještě setkat později? "
" Nemůžu. "Připomněla jsem mu.
´´Je zde málo lidí, kteří by to udělali.´´ Zamračil se, když jsem skončila. "Proč jste někoho nenajali?"
"Já na tom pracuji." Odpověděl Warren.
Kolem čtvrté hodiny, jsem si šla promluvit o vyřešení personálních problémů. Po rychlém rozhovoru, jsem se cítila spokojená. Na prvním místě mého seznamu, bylo někoho najmout. Když se obchod nakonec zavřel, těch pár hodin spánku, které jsem dnes naspala, mě dohánělo k zlosti. Uvědomila jsem si, že potřebují změnu. Hned jsem zavřela dveře kanceláře a přeměnila své oblečení už podruhé za tento den. Připadalo mi to jako podvod, jako vždy. Pro tanec jsem si vybrala šaty bez rukávků, přilnavé přes živůtek a od pasu dolů hodně nařasené. V odstínech broskve a pomeranče, jsem doufala, že by teplé barvy mého oblečení zvedly mou povadlou náladu. Z jednoho z horních reproduktorů, jsem uslyšela oznámení, že obchod je uzavřen. Stejně jako další se ozvalo zaklepání na dveře. Zavolala jsem a uvažovala, jestli by to mohl být znovu Seth, ale tentokrát se objevil Cody.
"Hele," řekla jsem. "Jsi připraven?" Musela jsem učit Codyho tančit, a on si vedl pozoruhodně dobře, asi jedním z důvodu byly upírské reflexy.
"Cože? Tanec? Jo. "Rozhlédla jsem se kolem a zjistila, že jsme sami.
"Jakékoliv další podivné události?" Cody zavrtěl hlavou, blond vlasy mu rámovaly obličej. Měl je jako lví hřívu. "Ne. Je to už docela v klidu." "Co budeš dělat po tomhle?" "Jdu za Petrem do baru v centru města. Chceš jít s námi? "" Jasně. "Měli bychom být v bezpečí, když půjdeme jako skupina.
Najednou Seth strčil hlavu do dveří. "Hele, já…Oh, omlouvám se," koktal, když zahlédl Codyho. "Nechtěl jsem rušit." "Ne, ne," řekla jsem a mávla na něj, na náznak, že má jít dovnitř. "Jen jsme si povídali." Věnovala jsem Sethovi zvědavý pohled. "Promiň ale nejdu tančit. "" To je to, co jsem říkával. "poznamenal Cody a poplácal mě po rameni. "Jen počkejte, až budete v rukou Georginy. Už nikdy nebudete stejný. " " Hele, Sethe. "" Hele, Dougu. "Zasténala jsem. "Tak dobře. Pojďme na to. "Odešli jsme do kavárny, kde stoly byly přesunuty. Po cestě jsem seznámila Codyho a Setha. Podali si ruce. "Určitě nebudeš tančit?" Zeptala jsem se spisovatele, stále ještě zmatená jeho tvrdohlavostí. "Ne. Prostě z toho nemám dobrý pocit. "" Jo, dobře, fakt posraný den mám. Víte? "Seth vypadal, jako by nevěděl, jen mi dal zmatený úsměv. O chvíli později ten úsměv poněkud zešedl. "Ehm a k tomu e-mailu ...no prostě..." "To je v pořádku. Zapomeň na to. " Nemohla jsem ho vidět takhle ustaraného, kvůli minulé noci. "Upřímně řečeno." Poklepala jsem mu na ruku, věnovala mu úsměv, a pak se má pozornost obrátila jinam. Několik zaměstnanců spolu s Dougem se vrátilo. Warren a jeho manželka čekal s nimi. Když mě Roman uviděl, začal se přibližovat s úsměvem, a já jsem cítila slabou vlnu chtíče, nezávisle na mém krmení. Jako vždy, měl na sobě černé kalhoty a košili, která zářila zelenomodře stejně jako jeho oči. "Skupina, co?" "Pro mou bezpečnost. " varoval mě tichým hlasem, a k tomu mě očima sjížděl od hlavy až k patě. Zrudla jsem, přičemž jsem od něj pár kroků odstoupila. "Budeš muset počkat v řadě, stejně jako všichni ostatní." Odvrátila jsem se od něj, a nechtěně jsme navázali oční kontakt s Sethem. Moje červenání se prohloubilo, a tak jsem utekla ze středu parketu s Codym v závěsu. Snažila jsem se vytlačit z mé mysli tento dlouhý den, abych se mohla přimět k úsměvu. "Tak jo, bando, jdeme na to. Doug spěchá a chce to mít za sebou čím jak nejrychleji. Chápu, že je to pro něj docela standard v mnoha věcech. Zvláště v těch romantických. " Vyvolalo to pozitivní i negativní pískání z davu, stejně jako obscénní gesto od Douga. Měli jsme více žen než mužů. Nevěděla jsem jak je rozdělit, a tak jsem začala lekci přezkoušením z poslední hodiny. Začala jsem zapnutím hudby a základními kroky. Moje napětí z dlouhého dne mírně ústoupilo, když jsem pracovala v davu. Milovala jsem swing, milovala jsem tanec. Věděla jsem, že swing půjde z módy znovu a to byl důvod proč jsem chtěla předat mé znalosti ostatním. Po shlédnutí jsem zavrtěla hlavou. "Paige ty jsi podvodník," kárala jsem ho. " Jednal si jako bys to neuměl ale ve skutečnosti jsi profesionál." "Už jsem to udělal několikrát," přiznal skromně. "Přestaň s tím. Musím vás rozdělit. Tvé dovednosti jsou potřeba jinde. "" Ale no tak, "prosil Paige. "Dovol mi to. Je na čase, abychom zde měli muže, který ví, co dělá." Obrátila jsem oči v sloup a ukázala kdo s kým bude. Není divu, že brzy vypukl chaos. Byli zde lidé, kteří toho uměli více a lidé, kteří byli úplní začátečníci. "Udržujte napětí v zápěstí." Zahlédla jsem Setha jak sedí u stěny, tak jak řekl. "Hele, ještě se chceš jen dívat?" Kárala jsem ho bez dechu. Byla jsem nadšena z celého provizorního parketu. Zavrtěl hlavou, lehký úsměv hrál v jeho tváři a při tom mě sledoval. "Hodně toho vidím odsud." Vstal ze židle a naklonil se dopředu. Překvapilo mě, když ruku natáhl a sundal mi jedno ramínko. "Perfektní." Po jeho dotyku mi naskočila husí kůže. Jeho prsty byly teplé a jemné. Jen na okamžik. Dobře. Tohle není roztržitý spisovatel. Tohle je muž! Byla jsem zaskočena, když ten pocit zmizel stejně rychle tak jako přišel. "Měj oči na tom ramínku," varoval mě Seth. Obdivovala jsem Romanův ladný pohyb chvíli předtím, než se obrátil k Sethovi. "Není to tak těžké. I ty se to můžeš naučit. " Zvedla jsem ruku v podobě pozvání. Vypadal, jako když by o tom uvažoval ale nakonec zavrtěl hlavou. "Já nechci ze sebe dělat hlupáka." "Ach ano ale jak vidíš všichni se to tady učí ." Trošku se rozesmál. "Možná." Když nic jiného neodpověděl, vrátila jsem se na taneční parket. Cody a já jsme přidali pár nových kroků, a více jsme pomáhali. "Myslíš, že budou připraveni na Moondance?" Zeptal se. Moondance Lounge je taneční klub. Zvažovala jsem to. "Ještě jedna hodina, aspoň myslím. Pak se můžeme ukázat na veřejnosti."
Roman mě chytil kolem pasu a přitáhl si mě k sobě na taneční parket. Pár lidí, kterých stálo moc blízko přestalo tančit. Nechala jsem ho mě vést. Přitom jsem si uvědomila jak dobrý on opravdu byl. "Stále něco měníš. Co vlastně chceš?" stěžovala jsem si. "Nejprve chceš jít ven, teď říkáš, že chceš být se mnou sám. Musíš si vybrat příběh a držet se ho. Být konkrétnější. "" Aha, chápu. Nikdo mi to neřekl." "Nepředpokládám, že máš návod, abys mi pomohla vyhnout se těmto trapným chybám v budoucnosti." "Prodáváme je dole." "Vážně?" začal improvizovat s kroky. "Je tu stránka, jak přilákat Georginu?" "Stránka? Sakra, je tu celá kapitola." "Dobře." Otočil mě na vzkvétající konec dnešní lekce. Oni už dávno přestali tančit a začali se na nás dívat. Připadala jsem si jako atrakce. Cítila jsem se trochu rozpačitě. "Připravte se," oznámila jsem, " protože z toho bude příští týden zkouška." Skupina se začala rozcházet. Roman měl pořád se mnou propletené ruce. Nevadilo mi to. "Chceš jít si dát něco k pití?" Zeptal se mě. Otočila jsem se k němu, stojící v jeho blízkosti jsem studovala jeho nádherné rysy. Kombinace potu a jeho kolínské. Ta vůně! Nejraději bych uvelebila svůj obličej na jeho krku. "Chci ..." Uvažovala jsem jestli alkohol a chtíč je moudrá kombinace. Když jsem se podívala za něj, uviděla jsem koutkem oka Codyho. Mluvil se Sethem. Najednou jsem si vzpomněla na svůj dřívější slib. "Sakra," zamumlala jsem. "Nemyslím si, že můžu." Stále držící Romanovu ruku. Přestali mluvit. Přišli jsme k nim. Představila jsem je a oni si navzájem potřásli rukama. Jakmile to bylo hotovo, Roman pohodlně usadil svou ruku na mém pasu. "Snažím se dostat Georginu se mnou na drink. Ale dělá drahoty. "Cody se usmál. "Řekla jsem, že seznámím Codyho s přáteli. "To je v pohodě. Běž se bavit.´´ řekl Cody. Nechtěla jsem nechat Codyho odejít samotného. "Vezmi si taxi," řekla jsem nakonec. "Dobře," řekl automaticky. "Myslím to vážně," varovala jsem ho. "Ano, ano," zamumlal. Náhle jsem si vzpomněla na Sethovu přítomnost. Bylo mi trapné, že všichni plánujeme večer a on mlčky stojí. Přemýšlela jsem, jestli bych ho neměla pozvat, ať jde s námi. A najednou jako kdyby mi četl myšlenky. Seth neomaleně prohlásil: "No, uvidíme se později." Otočil se a odešel dřív, než kdokoli z nás stačil něco říct. "Podivný". Roman se otočil zpátky ke mně. "Připravena jít ven?" myšlenky na Setha rychle opustily mou mysl. Roman a já jsem šli k malé restauraci naproti přes ulici. Objednala jsem si vodku. Když přinesli naše nápoje, zeptal se: "Měl bych žárlit na někoho tam?" Jen jsem se zasmála. " Máš snad na mě nějaké nároky?"" Myslím, že ne, "souhlasil. "Přesto, slavní spisovatelé a mladí taneční partneři jsou jistě dobrá společnost." "Cody není tak mladý." "To je jedno! Je to blízký přítel? "" Dost blízký. Ne v romantickém slova smyslu. " Přitulila jsem se k Romanovi, a dala jsem mu hravé strčení do žeber. " Prosím tě, nechme toho. Dobře? Pojďme se bavit o něčem jiném. Řekni mi o světě lingvistiky. "Myslela jsem to jako žert, ale on to vzal vážně, a začal vysvětlovat. Roman mluvil se stejným vtipem a chytrostí, tak jako to používá ve flirtování. Roman a já jsme zůstali v kontaktu prostřednictvím rukou a nohou. Někdy se mě snažil políbil. Tohle bylo opravdu ideální datum pro mě. Můj chtíč a hlad se znovu ozval. Naše konverzace plynula koketně. A než jsem se nadála, už jsme stáli venku. Jak jsme tam tak stáli, cítila jsem se překvapena, jak moc jsem ho chtěla. I když moje mysl protestovala, nakonec jsem souhlasila, s tím, že se půjdeme ještě projít. Jeho tvář se rozzářila, a já jsem si myslela, že se mě určitě pokusí znovu políbit. Moje srdce bušilo hlasitě a čím dál víc hlasitěji. Ale co se stalo. On mě pouze políbil lehce na tvář a odešel.
Překvapená, jsem odešla domů. Když jsem dorazila k dveřím, zjistila jsem, že mám ve schránce dopis. Mé jméno bylo úhledně na něm napsáno. Text zněl: Jste krásná žena, Georgino. Dost krásná, tak jako andělé. Zírala jsem do prázdna. Samozřejmě, podpis tam nebyl. Spěchala jsem do svého bytu a vytočila číslo Hugha bez zaváhání. On byl první kdo mi přišel na mysl. Po třech pokusech se ozval neznámý ženský hlas. "Je tam Hugh Mitchell?" Nastala dlouhá pauza. "On ... nemůžu právě teď mluvit. Kdo jste? "" Jsem Georgina Kincaid. Jsem jeho kamarádka. "" Aha. Slyšela jsem ho o vás mluvit, Georgino. Já jsem Samantha. "Jméno pro mě nic neznamená. " Mohla bych s ním pak mluvit? "" Ne ... "Její hlas zněl napjatý a nejistý. "Georgino, něco špatného se dnes stalo..."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama